WHITE RABBIT

Poprvé v Mexiku – MILÝ DENÍČKU – prosinec 1997

Jak to teda všechno začalo? Proč jsme koupili pozemek na ostrově v Mexiku? Co tam budeme dělat?

 

A hlavně – PROČ právě Mexiko?

 

 

Když mi bylo deset, tak jsme se s  našima přestěhovali z našeho malýho města v ČR do Mexico City. A tak jsem si říkala, že by bylo dobrý vzít ten příběh o tom, jak se tam znovu vracím žít, takovou velkou oklikou přes dvacet let zpátky, a začít ho tím, jak jsem se tam ocitla poprvé. 

A co může být autentičtější, než moje deníkový zápisy z tý doby? 🙂 Takže po 21 letech zveřejním svůj PŘÍSNĚ TAJNEJ DENÍK 😀

Byla jsem jako malá strašně trapná. Úplná Lisa Simpsonová. Když to po sobě čtu, tak se šíleně stydím, jak jsem se kolikrát hrozně rádoby uvědoměle vyjadřovala 😀 Byla jsem strašnej knihomol, už dávno jsem nečetla pohádky, ale dívčí románky, hlavně samá Lanzová, a vyjadřovala jsem se tak, jak jsem to viděla v knížkách, páč jsem chtěla bejt důležitá.

Některý kecy jsou dokonce tak trapný, že je musím autocenzurovat 😀 Naštěstí zrovna tyhle první zápisky jsou celkem normální  😀 

 A takhle to teda nějak začalo, moje první zápisy o Mexiku 😀

Přepisuju včetně gramatických chyb 😀

 

6.12.1997

Deníčku, jeden deníček sem si už psala. Je mi 10 let. Tebe jsem dostala k svátku, který jsem měla 4.12. a bylo Barbory. (no nekecej) . Je skoro před vánocemi. (to by jeden nečekal, když je prosinec). Za 6 dnů, tedy 12.12. (ale počítat jsem uměla dobře 😀) odlítáme do Mexica. Nevím, jestli se mám těšit. Bude se mi totiž hrozně stýskat. Od této chvíle, si sem budu zapisovat důležité události v mém životě. Tenhle týden se nic zajímavého nedělo. Snad jen můj mini průšvih ve škole. Mám smůlu že sedím se strašně užalovaným klukem a my máme ve třídě jednoho pitomího kluka. Taky šišlá a slintá. A jedna holka s nim něco ňákou hádku měla. A řekla mu Edoušek teploušek a já sem si jen tak pro sebe řekla Nojo, to se rýmuje Edoušek teploušek a ten debil užalovanej to na mě šel říct učitelce a ta mě vynadala. Včera jsme taky šli na čerty se ven podívat. Já jsem jednoho poplácla přes zadek. Jo a taky jsem se poprala s Tomášem a von řekl, že můj tatínek je čůrák, tak ho ve škole zmlátim, za to, co řek. Teď už musím končit. Ahoj!

 

11.12. 1997

Dneska jsem se ve škole rozloučila. Bylo to pro mě hrozný! Rozloučila jsem se hlavně s Míšou, a Honza mě slíbil, že příde ještě odpoledne. Na jednu stranu je mě strašně smutno, a na druhou stranu se už strašně těším a už chci v Mexiku bejt. Teď už ale musím končit.

 

13.12.1997

Deníčku, v Mexiku už jsem. Včera jsem si do tebe nemohla psát, protože jsme sem jely a neměla jsem čas.

Dvě hodiny trvala cesta z Prahy do paříže a dvanáct hodin a třicet minut trvala cesta z Paříže do Mexico city. Neumím popsat ten pocit, když letadlo šlo níž pod mraky a já vyděla poprví z takoví vejšky Mexico. Jiné města nebyli tak velké, ale když pod náma bylo Mexico city tak to byla NÁDHERA! Všechno pod náma svítilo, jenom samí světýlka a jak velký to bylo! Vím, že to je s Tokiem největší město na světě, ale že bude tak velký, to sem si nepředstavovala.

Do Paříže jsme letěli normálním letadlem, ale z Paříže do Mexico jsme letěly erbasem jumbem neboly airbus. To je největší řada letadel. Když jsem lítala například do Jugoslavie nebo do Tuniska, tak jsme letěli normálním letadlem kdy jsou dvě stěny na každé po straně okýnko a u toho vždycky dvě nebo tři sedadla po každé straně  a uprostřed jedna ulička, ale v erbasu to je jinak. Tam je širší to letadlo a u stěn je v jedné řadě u stěny dvě sedadla a v protější stěně jsou vždicky tři sedadla a ještě je tam řada sedadel u prostřet, takže tam jsou tři řady a to  v normálním jsou jenom ty dvě u stěn. (nevím, co jsem tenkrát hulila, ale s těma sedadlama a stěnama to byl hustej zásek.)

Taky tam je plátno a na to se promítaj filmy. V tomhle se zrovna promítal film: Man in black. (Muži v černém) a to je komedie o mimozemštaněch. A pak tam dávali nějakej film s Julií Robertsovou, ale ten jsem neviděla, protože jsem spala. A když jsem se probudila tak už jsme byly blízko Mexica a zachvíly se přistávalo. Pak jsme šli pro kufry a pak jsem vyděla taťku a odjely jsme „domů“: Teď zrovna ležim v posteli a píšu.

Moc jsem nespala, ale utahaná nejsem. Jo taky v Mexicu každou minutu přistává a odlítá letadlo, dobrý co? Teď už budu muset končit, musím se oblíknout a pak jedeme něco koupit do obchoďáku, protože tady  v týhle čtvrti Polanco jsou samí obchoďáky a my musíme něco koupit do bytu. Tak ADIÓS!

P.S. Ten film v letadle se jmenoval: Svadba mího nejlepšího přítele! P.S. Erbas je velký letadlo, ale není to Jumbo! Sem se spletla.

 

 

HOWG 🙂 Pokračování z PŘÍSNĚ TAJNÝHO DENÍČKU někdy příště 😀

 

 

Víc o našem projektu na ostrově HOLBOX v Mexiku si můžete přečíst tady v sekci WHITE RABBIT, ale hlavně můžete sledovat takovou naši malou reality show o tom, jak ten náš sen vzniká, na YouTube kanálu FOLLOW THE WHITE RABBIT. 

 

Tak nezapomeňte dát odběr, každý pondělí bude novej díl, a doufáme, že je budeme přidávat hodně, hodně dlouho 🙂

 

Instagram našeho Bílýho Králíka v Karibiku můžete sledovat tady: WHITE RABBIT HOLBOX a pokud byste k nám chtěli přijet na dovolenou, můžete se podívat na web www.whiterabbitholbox.com – OTEVÍRÁME UŽ V LÉTĚ 2019! 

 

A tady je první díl našeho seriálu:

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *