CESTOVÁNÍ

KRAKOV – tipy co tam vidět a co tam jíst a pít Vol. 2

Krakov sobota večer.

Probouzíme se po siestě a máme hlad.

 

Někde jsem si přečetla, že v Krakově je obchod, kde prodávají asi milion druhů hummusu – jmenuje se Amamamusi a je v Kazimierz. Tam musíme! Ale protože tam bude v sobotu večer nejspíš zavříno a my máme na hummus fakt chuť, pro jistotu hledáme na Trip Advisoru ještě jednu variantu – a radí nám to jít do Hamsa Hummus & Happiness Israeli Restobar. 

 

Následuje úprk přes Rynek Glowny (kecám, cestou jsme tam samozřejmě švihli ještě jednu skleničku prosecca) do Kazimierz, Amamamusi nečekaně zavřeno, takže zkusíme Hamsa. Našel to Ben, a já mu moc nevěřím. Většinou totiž tyhle věci hledám já a on se veze, takže je teďka pro mě těžký se na něj spolehnout a věřit, že našel fakt to nejlepší – to by byl promarněnej jeden večer, a jedna z mých nejhorších nočních můr (přeháním samozřejmě… ) je, že se naprásknu nedobrým nebo nicmoc jídlem a promarním šanci objevit něco skvělýho. Jojo, mám problémy…

 

Tmavý uličky, nikde se nic neděje, Kazimierz má bejt živá čtvť se spoustou barů a nočním životem joo? Se mi nezdá… Kdybyste náhodou měli při cestě z historickýho centra do Kazimierz taky tenhle pocit, vydržte. Je to asi 15 minut pěšky, já už jsem začala propadat panice, že jsme úplně mimo, je to tam tmavý, tichý, nikde nikdo, ale po chvilce se dostaneme na takovou hlavnější třídu a už to vidím, hipsteři. Tak jak to slibovali v průvodci.

Make Hummus, not war!

Hamsa Hummus na mě udělal skvělej dojem (jakože hipsterskej dojem, žejo) už zvenku – stará budova, něco na způsob ruin pubů v Budapešti, zajímavě osvětlená. Uvnitř krásný. Izraelský (nikdy jsem tam nebyla, takže vlastně nevim 😀 Ale přišlo mi to izraelský). Dobře, asi nejsem ten pravej člověk, co by měl popisovat autentičnost místní izraelský výzdoby, ale hezký to je.

Při objednávání jsem byla surově přehlasovaná. Já chtěla objednat Mezze set s 9 druhy hummusů a předkrmů pro 7 až 9 lidí, ale B mě při objednávání okamžitě zastavil a servírka souhlasila s ním, že je to pro nás dva moc, že nám bude stačit ten pro 2 až 3 lidi se 3 druhy hummusu. Jako. Nestačilo. Bysme to snědli. Ale já nic říkat nebudu. Jenže kuchyň byla jen do 23:00 a my objednávali ve 22:50. Nebyla jsem si z tý nabídky schopná vybrat jenom tři, panikařila jsem. Nakonec jsme měli Hummus from Maghreb – hummus s pálivou harissa pastou, Babaganoush – lilek, česnek, koriandr a Muhammara – pasta z opražených vlašských ořechů, grilovaných paprik a melasou z granátového jablka. Tohle bylo tak dobrý, že jak to píšu a vzpomněla jsem si na tu chuť, tak mám okamžitě Pavlovův reflex. Hrozně mě mrzí, že mě přehlasovali a neměli jsme na výběr 9 předkrmů, 9 ze 14 by se mi vybíralo líp, takhle tam musím znova na hummus s piniovými oříšky a granátovým jablkem, co jsem nestihla ochutnat.
Pak jsme si objednali Israeli kebab a naštěsí!!! jsem ještě za pět minut dvanáct jedenáct přemluvila B, že to je málo, že nutně potřebujeme jednu porci Pastrami, a tam jsme si objednali klasickou variantu.
Israeli kebab mě úplně nenadchnul – bylo to dobrý, B to chutnalo moc, ale já úplně nemiluju mletý maso, takže né že bych si to dala znova. Což jsem ale jenom já, B to fakt chutnalo moc. Já jsem totiž blbá, a nedošlo mi, že kebab bude mletý maso na špejli, já jsem čekala takovej ten kebab z hladovýho okna, jako když jdu domů za světla a samozřejmě střízlivá spát, ořezaný kousky masa v placce a spousta zelí. Takže jsem zákonitě musela bejt trochu zklamaná. Co mě teda nezklamalo vůbec bylo pastrami. Ten sýr jak z toho tekl… a ježíš, jak to vonělo… a jak to bylo vysoký, že jsem to skoro ukousnout nemohla, a ta omáčka mi tekla po ruce…
Takže shrnuto: do Hamsa Hummus jděte, happiness bude! Je to tam hezký a mají i pěkný sezení venku (což je pro mě důležitej poznatek, protože když jsem někde v létě, tak vždycky chci sedět jenom venku), akorát my jsme kolem půlnoci v březnu měli fakt zimu. Je to přímo v centru židovský čtvrti Kazimierz na krásným náměstíčku, vedle židovského hřbitova a synagogy. A jejich motto je Make hummus not war.

Pak jsme se odvalili o kousíček dál za Niki a jejíma kámoškama, asi tak jeden blok k náměstíčku Plac Nowy, kde jsou okolo ty slibovaný hipsterský bary a panák jagera tam stojí 24 Kč a Jack Daniels 36 Kč. No nedej si jich aspoň 10. Nebo 2. Uprostřed toho náměstí je hladový okno s obrovskou frontou i ve 2 ráno na zapiekanki, což je dlouhááá bageta sevšímmožným a zapečená se sýrem, a my jsme si to nedali. Nechápu.
Takže sobota byla o jídle. Neděle: teda nebudu říkat, že nebyla o jídle, ale v neděli jsme šli taky na hrad a dělali jsme turisty. A bylo hezky.

Začali jsme opět na Rynek Glowny a tam prošli velikonoční trh. Z hledání nějakýho toho hispter bistra s kafem a smoothies sešlo i tentokrát, protože tam byl stánek, kde dělali takový jako obložený chleby. Prostě obří tlustej krajíc opečenýho chleba a na tom smažená cibulka s různým masem a tak. Já nejvíc chtěla navíc se sádlem a škvarkama, ale to B že blééé (protože je blbej, neví, co je dobrý, a radši to ani nezkusí), takže jsme to měli s máslem, ale dobrý to bylo. Mastný i tak jak prase, ale dobrý. Není to něco, bez čeho se v Krakově neobejdete, ale ono se na to tak hezky kouká, když to připravujou, a všude visej klobásy a taaaak to voní… že nakonec ne, se neobejdete.

Protože svítíčko slunilo, nešlo si nesednou na další zahrádku na náměstí a nedat si prosecco a aperol.
Pak jsme dělali turisty a šli jsme na hrad. Přes jednu kavárnu, co nevím, jak se jmenuje, ale je kousíček vedle Cupcake Corneru, co byl v neděli zavřenej, takže jestli jste na sladký a těšíte se na cupcaky, tak bacha na neděli! Je to hnedka pod Wawelem a měli tam výbornej croissant s čokoládou. Jsme museli zajíst ten mastnej chleba.
Hrad. Je to moc hezkej hrad. Hezký nádvoří, hezká katedrála, výhled na řeku… Ale já jsem spíš přes to popisování jídla, že. O památkách si můžete přečíst všude jinde.
Pak jsme šli znova do Kazimierz a sedli si tam na to náměstíčko, na kterým je taky Hamsa Hummus. Všechny restaurace tam jsou židovský, (kromě jedný indický na rohu). Tak jsme šli jenom tak sedět a pít prosecco, protože tam všude byly fotky v jídeláku, a já moc nevěřím restauracím, co maj fotky v jídeláku. Nevim proč, takovej subjektivní dojem, špatná zkušenost, je to většinou turistický, prostě nechci jíst tam, kde to předem vidím na fotce. I když bych se vyvarovala toho, že čekám kebab z hladovýho okna a přinesou mletý maso na špejli. Ale stejně. Ale na sezení na sluníčku přikrytá dekou a cucání prosecca to bylo ideální. No a protože jsem ZÁSADOVÁ a NIKDY si nedávám NIC v restauracích, co mají fotky v menu, nakonec jsme si dali tradiční bílou polskou polívku v chlebu. A byla dobrá. Určitě ji ochutnejte.
 

Pak jsme se tak courali okolo, v Kazimierz, a zpátky na náměstí a jen tak se flákali.

Pimiento. Argentino Grill

 

A večeře??? Večeře??? Já nevím, jestli můžu psát o tom, kde jsme byli na večeři, a nerozbrečet se u toho, protože mám teď hlad a ta večeře byla tak skvělá, že to možná nedám. Byli jsme v Pimiento. Argentino Grill. Několikrát jsme šli okolo a říkali jsme si, že by to nemuselo bejt špatný, takže jsme náááhodou šli okolo i v neděli večer a nešlo jít jinam, to muselo bejt znamení, taková náhoda. Já mám kliku v tom, že se většinou v městech, když chodíme pěšky, orientuju líp, než B, takže zatímco já šla najisto, B to má za náhodu, ale tak pšt.
A zase klika – dostali jsme poslední stůl i bez rezervace. Já jsem tam vlítla a paní za stolečkem, takový tý uvaděčce, v tom nadšení z tý náhody, že jdeme zase kolem restaurace, kam chci od začátku jít ZROVNA když hledáme, kde se navečeříme, jsem řekla GOOD NIGHT! Do you have a table for two? Teda tvrdí B, já si to nepamatuju, ale B se mi tlemil, že jsem tak mimo z toho, co budu žrát, že jí rovnou říkám dobrou noc místo dobrý večer. Se stane. Paní že prej maj stůl jenom do 19:30 a bylo 19!!! Mi ta náhoda moc nevyšla. Takže jsem vypadla celá zpruzelá ven, a B že jsem blbá, že když si tam sedneme, tak nás už nevyhoděj. Tak jsem tam zas vlítla a že teda jo. Pak k nám přišli, že máme čas do 8. pak do 9 a pak že tu rezervaci zrušili, takže můžeme sedět, jak dlouho chceme. Takže měl pravdu.
Samozřejmě padla další lahev prosecca (máme to pod kontrolou! Můžeme přestat kdykoliv budeme chtít!) a přinesli nám jednohubky s tatarákem jako appetizer. Škoda že nepřinesli rovnou tři kila, byl výbornej!
Jako předkrm jsem si dala Calamar – steak z olihně, měkoučký, jak máslo, jak dort, jak z nebe. To se nedá fakt slovama popsat. Já jsem musela zavírat oči u každýho sousta, abych se soustředila jenom na tu chuť, aby mě vůbec nic nerušilo. Úplně stejně jsem to měla i s dalším chodem – rib eye a nekecám nejlepší houbová omáčka, jakou jsem kdy měla. To maso bylo výborný a omáčka k němu nebyla vůbec potřeba, ale panebožeeee ta byla tak strašně dobrá. Jemná, krémová, dokonale ochucená s kusama hříbků. Fakt jsem nikdy neměla lepší.
Jsem z toho tak hotová, že si ani nepamatuju, co měl B. Byly to nějaký medailonky a pečená zelenina, ale nevím, co přesně to bylo. Ale on si většinou dává ty míň prorostlý masa, spíš takový to růžový libový, a já zas miluju v mase tuk, a dávám si steak co nejprorostlejší, takže já to měla lepší a proto si to asi nepamatuju.
Dezert – Vanilla and Passion Fruit Cheescake. Má cenu něco dodávat? Má cenu popisovat, jak strašně dobrý to bylo? Bylo to ale ještě lepší.

Mimo neskutečně výborný jídlo je to tam fakt hezký, takový trochu hogofogo, a mají vzadu krásnou zahrádku, akorát na tu jsme měli moc zimu.

Cestou na náš smradlavej hotel jsme to vzali přes asi desátou ze zahrádek na hlavním náměstí, kde jsme naposledy seděli pod hořákem zabalený v dece, pili prosecco a koukali na bílozlatý kočáry. Romantika jak prase.

Krakov je nádhernej!

 

KAM TEDA URČITĚ MUSÍTE??? Asi všude, kde jsme byli.
ZEN Sushi – a i když to zní divně, dejte si to kachní
Pod Wawelem – jak mi napsala moje sestřenka, žrádelna. Kachna, koleno, žebra, litrový pivo.
Cupcake Corner – nejsem přes to sice specialista páč nejsem zas tak na sladký, ale dobrý!
Hamsa Hummus – a nenechte se přehlasovat a dejte si rovnou 10 předkrmů a pastrami!
Pimiento – oooooohhhhhhhh anooo!!! Houbovou omáčku a rovnou litr! Steak a oliheň. Cheesecake!

Přečtěte si ještě taky první článek o Krakově – TADY!

Kde jste byli a jedli vy??? Pochlubte se, vyprávějte, přehánějte! Dík!

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

Pro další fotky z cest a ták mě můžete sledovat na INSTAGRAMU.

 

A už jste dali odběr našemu YouTube kanálu FOLLOW THE WHITE RABBIT?

 

Kromě videí z cest tam taky najdete takovou naši malou reality show o tom, jak jsme koupili pozemek na ostrově HOLBOX v Karibským moři v Mexiku a stavíme tam malej hotýlek – glamping.

 

Navíc si všechno o našem projektu můžete přečíst i tady na blogu v sekci WHITE RABBIT

 

Tak nezapomeňte dát odběr, každý pondělí bude nový video, a my doufáme, že jich bude ještě hodně 🙂
TADY JE PRVNÍ DÍL: 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *