CESTOVÁNÍ

KRAKOV – tipy co tam vidět a co tam jíst a pít Vol.1

Krakov – ideální město na prodlouženej víkend. Krásná architektura, bílo-zlatý kočáry jak z pohádky, muzea, hipsterská židovská čtvrť a výborný jídlo.
Někdy v lednu, asi hned jak skončily Vánoce a oslavy novýho roku a tak, jsem začala přemýšlet, kam na Velikonoce. Jak mají některý lidi úchylku na pořádek, potřebujou mít všechno srovnaný podle velikosti a barev (a já mám ve všem bordel kreativní chaos), tak já mám zas úchylku na plánování a zapisování si cest do diáře a nejradši bych měla celej rok dopředu rozplánovanej už 1. ledna. 
 
To jako jo, já mám samozřejmě ráda spontánní akce, ale ještě radši mám, když v únoru vím, že první víkend v prosinci jsem v Horních Prostoplkách a pěkně si to zapíšu do diáře. A pak si to budu celej rok pamatovat. Prostě jakmile to jde do diáře, já se toho už ani nezbavim v hlavě a pak přesně vím, co dělám kterej víkend po zbytek roku a v kolik ta akce za půl roku začíná. Já si dokonce pamatuju i akce, který má naplánovaný B, takže já vím, kdy mu přijedou kámoši, kdy jede s klukama na dovolenou a kterej víkend byl předloni v Anglii v servisu s autem, zatímco on je úplně mimo.
Tím jsem se chtěla dostat k tomu, že jsem někdy od ledna plánovala velikonoční víkend, a neustále otravovala s tím, kam pojedeme. Nakonec jsem se přes všechny drahý exotický destinace dostala ke Krakovu, o kterým mi řekla kamarádka. 
 
Jsem si říkala -Polsko jo? -Není to divný? Jsem totiž fakt dost hloupá, protoženevimproč, ale měla jsem vždycky Polsko zafixovaný jakože tam nic není a je to tam nudný, nezajímavý, šedivý a že se tam jezdí jenom někde na tržiště pro hnusný oblečení. Říkám, jsem fakt hloupá. 
 

Krakov je úžasnej!

Doporučuju strašně moc buď na prodloužený víkend ještě třeba s Osvětimí, jako jsme to udělali my, a nebo i jen na normální víkend, je to tam malý a sobota a neděle stačí, ale je to rozhodně super. Nejenom proto, že je to krásný město, ale je tam super atmosféra, výborný jídlo a pití za směšný ceny a je to kousek. Prý je to nejnavštěvovanější město Polska a určitě právem. 

 
Jeli jsme tam z Prahy cca 5 hodin. D1 hlásila na Velikonoce totální kolaps, sváteční, takže jsme z Prahy jeli přes Hradec Králové na Litomyšl, Olomouc a pak přes Ostravu do Polska. Cesta super, takže určitě doporučuju oba směry, jak Brno (za předpokladu, že lidi nešílej a nesnažej se všichni ve stejnej den hromadně prchat z Prahy někam na Moravu), tak i přes Hradec, i když tam není od Hradce do Olomouce dálnice.
 
První dojem z Polska – kodrcáme se na naší dálnici, a přejedeme hranice do Polska a tam nádherná pětiproudovka. Ehm ehm.
 

Osvětim

V pátek jsme nejdřív jeli do Osvětimi, dostali jsme se na prohlídku ve 14:45. Měla jsem strach, že toho moc nestihneme do zavíračky, ale prošli jsme to celý a stihli jsme i Birkenau a končili jsme v 18:30. Zajímavá byla expozice o Češích v Osvětimi. Já už jsem tam byla podruhý, poprvé jsme tam byli s gymplem, a na tohle si nepamatuju, asi je to nově, ale je to dvoupatrová výstava s fotkama, jsou tam dopisy a příběhy lidí, co skončili v Osvětimi a celkově informace z protektorátu.
Už tam ale fakt nechci, šla jsem tam kvůli B, protože tam nikdy nebyl, ale tentokrát to bylo asi horší, než si to pamatuju se školou. Z Osvětimi do Krakova je to asi 40 minut, takže je určitě fajn to spojit, pokud jste tam nebyli, vidět by to měl asi každej, ale dvakrát mi to stačilo. Když jdu na houby, a pak zavřu oči, tak před očima vidím jenom jehličí a houby houby houby. Po Osvětimi jsem ještě pár dní takhle viděla obličeje z těch fotek, co jsou na chodbách baráků, úplně mě to strašilo. Fakt jsem z toho byla docela hotová, a jak říkám, je určitě dobrý to vidět, ale dva výlety tam mi zatím stačily. 
Ne, ani tam odsud nemám žádný fotky, přišli mi dost divný a trapný ty turisti, co si tam fotili selfíčka. Nevím, k čemu by mi mělo bejt mít selfíčko s tunama bot, který tam po lidech zůstaly, nebo vytlemená fotka před vstupní bránou s Abeit macht frei.

Krakov

 
V Krakově jsme byli ubytovaný v jediným hotelu s parkováním uvnitř na dvoře, kterej jsem našla. Teda, ono se dá v Krakově parkovat víceméně všude, ale už jsem psala v článku o Neapoli jak to s naším ubytováním chodí, pokud jedeme autem. Auto ať má luxus a my klidně spíme na slámě. Byl to malinkej hotýlek kousek od historickýho centra, asi 15 minut pěšky, a vypadalo to tam jako v bordelu. Na chodbě růžově vymalováno, kanýrky, volánky a obrázky ve zlatejch rámech, a pokoj smrděl jak starobinec. Měli jsme mít každý den snídani do postele, kterou nám nosila recepční/pokojská, ale snídaně byla hnusná, takže jsme už od druhého rána dělali, že tam nejsme, a radši si tu romantiku nechali ujít.

První večer jsme šli na Rynek Główny a já jsem tam byla strašně nadšená, i když byla docela zima, tak se sedělo venku na zahrádkách pod rozpálenejma hořákama, takže jsem se zabalila do deky a dali jsme si hnedka na rozvičku jednu lahev prosecca. Byla to první z asi deseti, co za ten víkend padly. Vedle nás skupina asi 20 Angličanů na stag do, to jsme ještě nevěděli, že aspoň jedna skupinka Angličanů na stag do bude vedle nás sedět VŠUDE, protože jich tam bylo asi milion. Evidentně populární, já jsem myslela,že dělaj bordel hlavně v Praze. Jinak já jsem takovej kavárenskej/barovej turista, nejvíc na cestování po městech miluju sednout si na nějakou pěknou zahrádku a dát si aperol a koukat na lidi a nasávat atmosféru (a nasávat 😀 ), takže můj první dojem z Rynku byl skvělej, kolem dokola to byla samá zahrádka. Seděla jsem zabalená v dece, pod hořákem, pila bublinky a koukala na projíždějící kočáry jako z pohádky, bílý se zlatem, každou chvilku jsem čekala Popelku. Paráda.

Na večeři jsme šli do ZEN Sushi, měla jsem na sushi chuť a na ZEN jsem našla super recenze.
Bylo výborný, akorát já jsem hrozně trpěla, protože jsem si nebyla schopná vybrat, chtěla jsem úplně všechno, co jsem v menu viděla a nejlíp 100x. Nakonec jsme si dali edamame, předkrm MAGURO TATAKI – lehoulince grilovanej tuňák s česnekem a zázvorem a GRAVADLAX – losos marinovaný ve vodce s guacamole a jalapeños.

 

Další velký middle class issue přišel, když jsme si měli vybrat z nabídky sushi, nebylo nic, co bych si nedala a co bych okamžitě nepotřebovala. Dali jsme si maki softshell crab in tempura, maki philadelphia with tuna s okurkou, nigiri GYUTATAKI – beef loin marinated in sake and ginger, to bylo neskutečné dobrý, pak jsme měli URAMAKI with shrimp wrapped in Gyutataki, další si nepamatuju, a co byla naprostá bomba, i když jako sushi, ahá, ryby a mořský potvory, tak to bylo MAKI s kachním masem – MAKI WITH DUCK teriyaki duck, mango, candy orange – to bylo tak neskutečně dobrý, že jsme si to pak ještě dvakrát přiobjednali, a já bych to nejradši jedla každej den ke snídani obědu i večeři. ZEN Sushi určitě doporučuju, já vím, Polsko, takže pirohy, koleno a tak, ale zážitek budete mít asi větší ze ZENu 🙂 Je to kousek od hlavního náměstí, v historickém centru, doporučuju si tam zajít aspoň na to kachní sushi jen tak na sváču 🙂

V sobotu ráno nám přinesli snídani do postele, co se nedala žrát sníst a vypít, takže jsme šli do centra a hledali něco na snídani nebo brunch, já měla představu, že najdeme něco s dobrým kafem a smoothies a pečivem a budeme velký hipsteři. Takže jsme našli recenze na takovýhle kavárny v židovský čtvrti Kazimier a šli tam, úprkem za jídlem, protože jsem začínala bejt trošku HANGRY (hungry+angry).
A pak přišlo z nebe znamení – začalo strašně lejt zrovna ve chvíli, kdy jsme přišli k hospodě POD WAWELEM, o který mi sestřenka napsala, že tam musíme jít, protože je to brutální žrádelna. Takže teda žádný hipsterský kafe a smoothie, ale žrádelna. Jako měla pravda, je to fakt neskutečná žrádelna. My jsme tam přišli kolem 11, a bylo tam úplně prázdno. Odcházeli jsme asi ve 2 protože jsme 3 hodiny v kuse žrali venku hrozně pršelo, a byla tam dlouhatánská fronta a totálně narváno, i když je ta hospoda obrovská, takže doporučuju jít tam dřív.
Nejdřív jsme si jako základ správný snídaně šampionů dali VODKU. K tomu nám přinesli obrovskou nakládanou okurku. Já jsem si pak ještě dala nakládanýho sledě a myslela jsem, že to bude takovej malinkej chcípáček a oni mi přinesli snad celou rybu. K tomu jsme si dali pravý snídaňový jídlo, a to žebra a kachnu. Jediný, co bych jim vytkla bylo, že přinášeli všechno najednou – já jsem ještě nebyla ani v půlce předkrmu a už přinesli hlavní, takže jsme měli celej stůl obloženej jídlem a ty tři hodiny to do sebe soukali. Jídlo bylo super, je to fakt taková poctivá žrádelna, super na kocovinu (tu my jsme sice neměli, ale my nepotřebujeme záminku, abysme se pořádně přežrali 🙂 ).
Jo, a je tam blicí umyvadlo. Fuj. Ale fakt tam je. Prostě když se moc přežerete ale chcete jíst dál… Nekecám!
Jo! A objednali jsme si pivo – B prostě „pivo“ a já malý pivo, a jemu přinesli litr a mně 0,5, takže bacha :))
 
Pod Wawelem nás to zmohlo, takže jsme šli na hotel na siestu, ale vzali jsme to přes CUPCAKE CORNER, o kterým jsem četla snad v každým článku o Krakově. Na sladký moc nejsem, takže nejsem schopná posoudit, nakolik úžasný ty cupcaky jsou, ale jako jooo, dobrý byly. Dali jsme si mrkvový a Oreo. Nebyli jsme přímo v tom rohovým Corneru, je jich po Krakově víc, my byli v ulici Grodzka kousek pod Wawelem. Je to tam hezký, příjemný prostředí, krásně to voní, mají výborný kafe (objevila jsem Ameriku, Ben objednal flat white, já netušila, že takový kafe existuje, a od tý doby si ho dávám pořád). Je to takovej ten „fast food“ nebo jak to popsat ve stylu Starbucksu, ale vybíráte si tam cupcaky, bagely, brownies…
 

Po dezertu jsme to střihli přes náměstí a jednu skleničku prosecca na hotel na siestu, protože jsme už nemohli ani chodit, ztěžka jsme se kutáleli.
Kam jsme šli v sobotu na večeři (izraelská restaurace s milionem druhů hummusu v židovské čtvrti), kde jsme pak pili panáky jagera za 24 Kč a Jacka Danielse za 36 Kč, jak jsme byli v neděli kulturní a dokonce se šli podívat na hrad a do katedrály a kde jsme měli k večeři nejlepší steak, o tom napíšu příště. Hotovo – druhej díl najdete TADY.
 

Pro další fotky z cest a ták mě můžete sledovat na INSTAGRAMU. @i_am_barushka

A už jste dali odběr našemu YouTube kanálu FOLLOW THE WHITE RABBIT? Prosím prosím smutně koukám!

One Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *