WHITE RABBIT

Follow the white rabbit!

Budík mám nařízenej na sedmou. Zazvoní poprvé, a já mám pocit, že jsem teprve před třema minutama usnula. Několikrát ho posouvám, vstávám o půl osmý, a už vím, že stejně do práce přijdu pozdě. Zítra zkusím vstát hned na první zazvonění, udělám si pěkný ráno, v klidu se nasnídám, umyju si vlasy, už na sebe nebudu stříkat tunu suchýho šamponu, hezky se namaluju, rozmyslím si, co si vezmu na sebe, dokonce si s oblečením sladím i doplňky, boty a kabelku, odejdu z domu včas a do práce pak nebudu od metra utíkat.

Vyhrabu se z postele, na nohy bačkory, přes sebe župan a ještě skoro poslepu jdu naučenou trasou do kuchyně, kde v polospánku stejně naučeným pohybem vezmu ze skříňky hrníček, otevřu ledničku, vytáhnu z ní mlíko, naleju ho do hrnečku, otevřu mikrovlnku, abych si ho ohřála, jedním zmáčknutím nastavím 30 vteřin, mezitím zapnu kávovar, počkám, až na mikrovlnce bude chybět přesně vteřina dokonce a vypnu ji, protože nechci slyšet to debilní zapípání, vytáhnu hrnek, udělám si do něj kafe, popadnu lžičku, zamíchám, odložím ji do dřezu.

Dojdu s kafem do koupelny, opláchnu si obličej, zuby si vyčistím až po kafi, stejně by mi táhlo z pusy, zkontroluju, jak moc mám mastný vlasy, chvilku přemejšlim, jestli se mám osprchovat a umejt si je, nebo to jistí suchej šampon, no, dneska to takhle musí stačit, už to nestíhám, ale zítra, zítra vstanu hned na první zazvonění budíku, udělám si hezký ráno…

Dojdu s kafem do ložnice, sednu si k toaletce, lepší už to nebude, ale zkusím si na ten ksicht namalovat člověka, teď ten suchej šampon, kouknu na hodinky, zas nestíhám, musím se rychle oblíknout.

Hodím na sebe první kusy oblečení, co najdu, už jsem měla dávno sedět v metru, pobíhám po bytě, sbírám mobil, klíče, sakra, ještě vyčistit zuby, obouvám se a letím na metro.

Proběhnu naší ulicí, seběhnu schody do metra, proč se ty lidi sakra neuhnou, přece když už na nich musím stát, i když jedu dolů, tak se aspoň postavím na stranu a nepřekážím, na nástupišti jdu až dozadu, nastoupím do posledního vagónu. Vystupuju na Národní, už mám zas aspoň 15 minut zpoždění, vyběhnu schody a běžím do práce.

Pouštím počítač, mezitím si jdu stejně automatickejma pohybama udělat další kafe, donesu si ho ke stolu, sedím, odpovídám na e-maily, jdu na oběd, dál sedím u počítače, další kafe, počítač.

Je 6, padla, venku tma, balím si věci a odcházím, jedu domů, v narvaným metru stojím na jedný noze. Stavím se v Penny pro něco k večeři, nebudu si kupovat víno… tak jo, koupím si víno, samozřejmě je otevřená jen jedna kasa, ještě jsem snad nezažila, aby teď, když je tu najednou celá Praha, otevřeli aspoň dvě, vystojím frontu, ne, Penny kartu nemám, body nesbírám, s narvanejma taškama jdu domů.

Odemykám a je už sedm večer, uklidím nákup, jdu se vykoupat, jsem z tý horký vody najednou strašně ospalá, ale musím jít udělat něco k večeři. A taky zapnout pračku, chtělo by to vyluxovat, ale to asi až zítra.

Je půl devátý, dojedli jsme večeři, ještě musím pověsit prádlo, uklidit kuchyň, a taky bych měla projít složenky a zaplatit účty. V deset padnu na gauč, jedním okem spím a druhým sleduju nějakou blbost, okolo půlnoci se přesouvám do postele, usínám.

Budík mám nařízenej na sedmou. Zazvoní poprvé, a já mám pocit, že jsem teprve před třema minutama usnula. Několikrát ho posouvám, vstávám o půl osmý, a už vím, že stejně do práce přijdu pozdě. Zítra zkusím vstát hned na první zazvonění budíku…

…………………………………………………………………………………………

…A pak jsme si řekli, že takhle, den po dni stejný, to bude už navždycky, jestli s tím něco neuděláme.

 

A tak jsme se rozhodli následovat bílýho králíka a něco s tím udělali:

 

Koupili jsme pozemek na malým tropickým ostrově v Mexiku.

……………………………………………………………….

 

Jak to všechno začalo? Kde jsme na to vzali? A jak to bude dál? Proč bílej králík? A proč zrovna Mexiko?

Stay tuned & follow the white rabbit!

Naši malou reality show o tom, jak ten náš příběh a projekt probíhá a vzniká můžete sledovat na YouTube tady:

https://www.youtube.com/FollowthewhiterabbitHolbox

PRVNÍ DÍL:

………………………………………………………………

A jestli nechcete o nic z toho příběhu přijít, můžete články odebírat e-mailem.

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *